NOVINKY:
[17.07.2018] - Princess Cup
V pátek 13. PDF společně nasedly na vlak a vydaly se směr České Budějovice. O víkendu se zde konal další ročník The Princess Cupu, kam jsme se těšily už dlouho a natolik, že nám v docházce na týmech naskakoval rekordní zájem o turnaj v poslední době. Rozhodně jsme nepodcenily doporučenou přípravu a přijely v outfitu, který nás charakterizoval jako nejdrsnější princezny v kraji. Plameny nám šlehaly nejenom z očí, ale i trikotů, které jsme pyšně celý víkend nosily. U některých byly dokonce k zahlédnutí pověstné růžové tkaničky z prvního ročníku turnaje.
V sobotu ráno na nás čekaly německé Jinx. Ikdyž některé Ďáblice přicházely na lajnu rovnou po dlouhé cestě z Prahy, dokázaly jsme po celou dobu hrát klidně, házet dlouhé, moc si disk nezahazovat a hrát sehraně, jak jsme o tom doposud jenom snily. Ukázalo se, že letní a pohodová atmosféra nám svědčí zejména psychicky, což se následně odráželo i do naší hry, kde jsme si toho více dovolovaly, zkoušely nové věci. Ukázalo se, že to vlastně funguje. Jinx a následně i Outsisterz, které hrály celý turnaj s růžovými tutu sukněmi, jsme dokázaly s bodovým náskokem porazit.
Dalším soupeřem nám byly slovinské Team Name. Začátek jsme lehce podcenily, a ikdyž jsme celý zápas dotahovaly, výhru už jsme vydřít nedokázaly. Prohra o bod, ale s dobrým pocitem: v dřívějších letech jsme měly problémy se vracet do hry. Tady jsme se nějakým kouzlem hecly, ani na chvíli už nevyply a do poslední chvíle bojovaly. Posledním sobotním soupeřem nám byly Flamingirls. I přes lehčí průtrž mračen, které pak opět vystřídaly třicítky a sluníčko, jsme zápas dokázaly vyhrát a zajistit si konečné druhé místo ve skupině a postup do horní skupiny na neděli. Sobotní den nám ve zkratce přinesl spoustu dlouhých, ryb, obran, ale třeba i Callahan. Večer nás už čekala indická večeře a oblíbená tour de Budějce.
V neděli jsme odehrály celkem tři zápasy. První proti německým Saxy Berries, kde jsme měly silný začátek, ale slabší koncovku, která nás dovedla až k universe pointu, který jsme nakonec dokázaly obhájit. Mezi zápasy jsme vylepšily outfity o pár nových barviček. Pak nás čekala odveta s Team Name, ale ani tentokrát jsme nedokázaly najít odpověď na jejich důslednou hru a opět z toho vyšly s prohrou. Poslední zápas, "finále o 2. místo", jsme odehrály s pořadatelkami turnaje, 3SB. Celý zápas byl velmi vyrovnaný, takže ani tentokrát jsme se nevyhly universe pointu. Čekaly jsme velmi napjatý nekonečný poslední bod, proto jsme byly samy sebou zaskočeny, když jsme hru ukončily po Lucčině dlouhé během pár vteřin. Druhé místo tedy bylo naše a my mohly spokojeně vyrazit na nádraží, odkud jsme se vydaly zpět do Prahy za sledování finále MS ve fotbale. Večer už nás čekala akorát pozitivní tečka za celým turnajem a to zpráva, že jsme vyhrály spirita. Teď už nám jenom zbývá uchovat si nasazení z turnaje i do těch následujících, a taky získat zpět naší týmovou vlajku!

[03.07.2018] - AtruCup
Na konci července jsme zamířili na Atrucup. Mixový turnaj, kterým pravidelně zakončujeme první polovinu letní sezóny. Cestu, sluníčko, bazén a tak nějak všechno jsme si užívali jako každý rok. S nadšením jsme nejen hráli, ale i tancovali a bavili se na sobotní párty ve stylu divokého západu. Nechyběli jsme ani u tradičního pivního závodu. Z turnaje jsme si odvezdli nejen dobrou náladu, ale také i zelenou odměnu a to nás vždycky potěší. Příští rok vyrazíme zas.

[13.06.2018] - Spring Break a Disc Days
Oproti loňskému roku jsme na konci jarní sezóny nevynechali dva oblíbené evropské turnaje. A to Disc Days v Kolíně nad Rýnem a čtrnáct dní předtím Spring Break ve Vídni. Hlavním cílem bylo poměřit naše síly v evropské konkurenci a objevit slabiny, na kterých je do konce letní sezóny potřeba zamakat.
Výsledky byly spíše průměrné, 6. místo pro open a 9. místo pro women na Springbreaku a 9. místo pro open na Disc Days. Ukázalo se, že máme co zlepšovat, jak v kondiční přípravě, tak i v individuální technice. Zatím se tak můžeme opřít jen o naší houževnatost, neboť zápasy nevzdáváme a tvrdě bojujeme za každý bod za jakéhokoliv stavu.
Chuť na sobě zapracovat máme velikou, tak snad to v srpnu přinese ovoce.

[29.05.2018] - Evropská liga začala
Jarní kolo EUC-Q v Šardicích se povedlo nejen co do počasí ale i výsledků. Open tým postupuje ze Šardic z druhého místa a women tým spojený s Velkou Moravou si postup vybojoval třetím místem. Věříme, že se nám podobně bude dařit i na EUC-R ve Vídni, kde se popereme o postup do finále Evropské ligy.

[13.05.2018] - PD v Chrasti aneb čtvrtstoletí Terrible Monkeys
Víkend 12. až 13. května patřil turnaji v Chrasti, který pořádali po pětadvacáté Terrible Monkeys. Prague Devils stejně jako v předchozích 24 ročnících nechyběli ani tentokrát.
V týmu se objevilo několik starých tváří, které už svojí aktivní hráčskou kariéru před nějakým časem pověsily na hřebík. Tým se skládal až na dva zelenáče Čoka s Vokem ze samých mástrů.
A jak se nám dařilo? Kdybychom se přihlásili i do pivního závodu, tak jsme snad vyhráli vše, co se dalo. V sobotu jsme ovládli Guts a v neděli celý turnaj. Bylo vidět, že nám nechyběla souhra ani jistota v rukách, a spolu s velkou chutí hrát jsme si turnaj náramně užili.

Tak zase za rok v Chrasti!

[07.05.2018] - Malšice
S turnajem v Malšicích tradičně zahajujeme letní českou ultimate ligu. Jak náš tým open tak women bojoval o zajištění účasti na zářijovém finále. Oba týmy si v elitní skupině vybojovali 4. místo a finálovou účast mají jistou. Turnaje se zúčastnilo několik nových hráčů a hráček, kteří se k nám připojili na podzim a v zimní sezóně. Věříme že se nám i díky jejich účasti povede v této sezóně dosáhnout dobrých výsledků.

[09.04.2018] - Soustředění PD a příprava na venek
Víkend 7. – 8. 4. se nesl v duchu soustředění našeho týmu a přípravy na venkovní sezónu. Doba lenošení mezi halou a trávníkem tak nadobro skončila. Vedení týmu zajistilo hřiště a ubytování v malebné obci Borotín u Tábora, kde jsme se v sobotu ráno v kopačkách sešli ve skoro 50 kouscích, rozuměj hráčích. Víkend byl zaměřený spíše na základní dovednosti, a to především na techniku náběhů z middle pozice a jejich načasování. Odpolední část soboty jsme strávili souhrou handlerů s middly, čímž by měla být útočná taktika připravena na prověrku do Malšic. V neděli se základy ještě jednou zopakovaly a pak se hrálo a hrálo a hrálo. Mezi stromy, na hřišti v lese, kde moc nefoukalo, se naše házečské „umění“ moc vyzkoušet nedalo, ale jako zahájení venkovní sezóny to považovat můžeme.
Radujeme se z nových přírůstků do PD rodiny, máme spoustu nováčků a když jim to vydrží, budeme nesmírně rádi. Letos jsme se zapojili i do PALUFu (Pražská amatérská liga v ultimate frisbee), kde se pereme o každý bod a získáváme herní zkušenosti. Kdyby se někdo chtěl přidat, stačí nám napsat… Tréninky jsou každé pondělí a středu od 18:00 do 19:30 na FTVS zastávka Vozovna Vokovice.
Na viděnou na trávníku!

[25.02.2018] - HMČR 2018 - Brambora v Brně
24.-25.2. 2018, Brno

Soupiska: Martina Matiášková, Lucie Jarolímová, Eva Fenclová, Hana Lesáková, Eva Pytlová, Zuzana Grycová, Veronika Maurerová, Michaela Štellerová, Zuzana Žatečková, Jasmína Tarakjiová
umístění: 4/10, spirit: 2/10

Vrchol halové sezóny máme za sebou. Nastává čas oslav dosažených výsledků, čas odpočinku a léčení zranění, čas bilancování. Po demoralizující jednobodové prohře v posledním zápase (navíc o důležité třetí místo) by se mohlo zdát, že snad ani není co slavit. Ale dovolím si nesouhlasit. Letošní halovou sezonu jsme jako tým rozhodně nezanedbaly - objely jsme čtyři turnaje, kde jsme pracovaly na naší hře, a tahle příprava byla znát. S každou společně vybojovanou výhrou nebo společně přestátou prohrou jsme se učily, jak spolu fungovat jako tým. Do Brna jsme přivezly to nejlepší, co umíme, a dokázaly jsme to použít. Nepodcenily jsme začátky zápasů a do všech jsme nastoupily v nejlepší kondici. V sobotu jsme s naší obranou Žlutou Zimnici zaskočily tak, že se nachaly čtyřikrát breaknout a náš útok přitom ani jednou nechyboval. Kromě prohry s Východním Blokem už jsme ten den znovu nezaváhaly a braly nakonec druhé místo skupiny, tedy nedělní ranní čtvrtfinále proti 3SB.
Tam se teprve začal lámat chleba. Obhájkyně venkovního titulu a třetí nasazené 3SB sice ve své skupině nepodaly úplně přesvědčivý výkon, ale i tak jsme vstupovaly do zápasu s respektem, síly se ukázaly prakticky vyrovnané. Náš postup do horní čtyřky nakonec rozhodla Jasmína, když vybojovala proti dvěma obránkyním riskantní levorukou sekeru do zóny. Překonaly jsme samy sebe a ukázaly jsme, že máme zase po čtyřech letech na to rvát se o horní příčky. Že nám dospěly nové hráčky, které celý víkend předváděly obdivuhodné nasazení v obraně a dravost v útoku. Bohužel se ukázalo, že jenom běhat nestačí. V následujících utkáních s Velkou Moravou (prohra 10:18) a se Žlutou Zimnicí (prohra 8:9) vyšla na světlo naše taktická naivita a neschopnost alespoň minimálně zareagovat na hru protivníka. Moravu jsme určitě mohly minimálně potrápit, kdybychom přečetly jejich force-middle obranu a dřív než v polovině zápasu upravily útočnou strategii. Zimnici jsme mohly opět porazit bez větší námahy, díky dvoubodovému náskoku ze začátku zápasu. Za každou chybu se ale platí draze, takže až za srovnaného skóre jsme nastupovaly do universe pointu s útokem a ten jsme neproměnily. Ve vysilujícím čtyřminutovém bodě jsme opakovaně nedokázaly rozehrát proti osobní obraně s vertikální lajnou, přesto jsme to po každém vydřeném turnoveru zkoušely stejně. Nevyšlo to.
Takže co oslavovat? Pro mě není málo ani bramborová medaile, po letech zase vpád do nejlepší halové čtyřky Česka, naše zlepšující se mladé naděje a navrch výjimečná parta lidí, které baví spolu dřít. Pojďme se spolu těšit na jaro a na velké hřiště. A v mezidobí pojďme zapracovat na slabinách: aktivně sledovat a studovat soupeře, znát jejich hru a reagovat na ni; kromě fyzičky pěstovat i psychickou odolnost - vědět co s námi dělá stres a jak s tím pracovat (jako začátek doporučím třeba články Ráchel na frisbee.cz o ženském ultimate); a nakonec chtít vyhrávat a věřit tomu, že můžeme. Jestli na lyžích rozhodují setiny vteřin, v ultimate jsou to universe pointy. Taky ty musíme umět vyhrávat.

[18.02.2018] - Weiz is Weiz, when we all feel the power…
V termínu 17. – 19. února jsme s Prague Devils Women zavítaly do rakouského Weizu na turnaj Weiz is Weiz pořádaný Catchupem. V sobotu jsme zahajovaly zápasy ve skupině "Joan", ale rozpačitá hra hned toho úvodního s Mantis nám nastínila, že takhle to nepůjde. První prohrání z kapsy vyhání? Následoval zápas s B týmem Catchupu, který jsme již zvládly lépe. Nejdramatičtější klání skupiny jsme nakonec svedly s Bambi; vyrovnaný souboj obsahoval na obou stranách hodně nervózních a méně vynucených chyb; po konci času jsme se mohly „radovat“ alespoň z remízy. Poslední sobotní utkání proti Mosquitas jsme opanovaly. Zatím tedy dvě výhry, jedna prohra a jedna remíza. Hra se nám zlepšovala, ale jakoby jí stále něco chybělo…
V neděli ráno jsme dohrávaly skupinu s tradičně silným Boxem. Snažily jsme se je potrápit, ale i tak získaly Boxky náš skalp. Snad si z toho odneseme, že vlažné začátky zápasů si nesmíme dovolovat a musíme makat už před zápasem na 200%. Opakem ranního zápasu byla bitva s hráčkami z Mariboru. Vstoupily jsme nabuzené, s jasným plánem soupeřky překvapit hned zkraje naší oblíbenou zónou. Taktika se vydařila na výbornou, získaly jsme náskok tří brejků, který jsme si i udržely. V posledním zápase o 5. místo s A týmem Catchupu jsme poměrně úspěšně použily stejnou obranu, i když soupeřky se s ní vypořádávaly přece jen o něco lépe. Náskok dvou brejků jsme tentokrát ztratily a za vyrovnaného stavu znervózněly v nábězích i na dumpech. Ve vyhroceném universe pointu jsme chybovaly a nakonec o bod nedosáhly na pátou příčku výsledkové tabulky.
Víkend však celkově můžeme považovat za úspěšný hned z několika důvodů. Zkusily jsme si různé styly obrany a dokonce vymyslely novou variantu, která se ukázala jako velmi účinná. Užily jsme si výbornou party ve stylu 80´s a svými kostýmy jsme zazářily! Na party se nám poštěstilo vidět naživo člena kapely Opus s hitem Life is life! A nejvíc nejlepší je, že jsme se sehrály do Brna a teď chceme překvapit podobně jako TA NAŠE LEDECKÁ! Držte palec, ať to vyjde!

[21.01.2018] - Women na Rainbow Winter 2018
Aneb jen žlutá to může být…
Jelikož jsme si uvědomily, letos s dostatečným předstihem, že k sehrávání nestačí pouze několik tréninků, ale je dobré se podívat i na nějaké turnaje před finálem v Brně, tak jsme se s děvčaty přihlásily na Rainbow Winter do Bohumína, což je poněkud lehčí verze Prague Winter co do nasazení. Turnaj jsme sice původně pojaly jako přípravu na mistrovství, ale nakonec se z toho zrodilo dost silné stmelení celé hráčské skvadry i když bez kapitánky.
Systém turnaje kategorii women pořadatelé pojali jako jednu skupinu a systém hry každý s každým. V sobotu nás tedy čekaly čtyři zápasy a hned na úvod tým, který v Brně rozhodně potkáme, Left Overs A. LO jsme chtěli zastavit už hned od začátku naší zónou, protože jsme věděly, že osobka by na ně byla bezzubá. Hančin plán vyšel na výbornou. Získaly jsme náskok dvou brejků, který jsme udrželi a vyhráli nakonec 7:5. Posléze následovaly výhry nad Atrucem 9:6, Létajícími kapry 14:1 a slovenskými North Side 14:7. Všechny tyto zápasy nám vyhrála především zónová obrana případně force-middle před nimi, útok jsme museli zlepšovat postupně.
V neděli zbývalo dohrát skupinu a pak si zahrát o umístění. Ve skupině první ranní zápas s Left Overs B skončil poměrně jasně 10:4 pro nás, pak následovali Rainbow Banana a 15:6 a posledním a asi nejsilnějším soupeřem byla Velká Morava, toho času oslabená na 6-7 hráček. I na Moravu jsme zvolili naší zónu a zase se to vyplatilo, i když kdyby hrála Lucka S., mohlo to vypadat trochu jinak. Konečný výsledek 12:8 nám přiřkl zápas o první místo s druhými ze skupiny Left Overs A.
Finále se konalo v duchu velmi přátelském. Na obou týmech byla patrná celková únava, což si na obou stranách vynutilo několik osobních chyb, které nám týmy na finále ligy už nebudou odpouštět. Zónová obrana sice byla nadále účinná, ale ne natolik, aby zachraňovala „ložené“ šance v útoku. Nakonec jsme ale v universe pointu zvítězili 10:9!
Poslední tečkou za turnajem může být, že jsme ani jednou neprohráli a odnesli jsme si (tedy Hanka odnesla) nejen 1. místo za hru, ale 1/3 místa prvního v kategorii SOTG, čehož si moc ceníme. Díky moc organizátorům a napřesrok rády přijedeme zase!

Stránky
1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14 - 15 - 16 - 17 - 18 - 19 - 20 - 21